Gifts and Talents

           Během starozákonních dnů žili pod zákonem, který byl Starou smlouvou. Jednou za rok, v Den smíření, vstoupil kněz do svatyně svatých a pokropil krví zvířete na slitovnici na pravé straně (východní strana). Svatyně svatých měla závěs (závoj), oddělující ji od svatyně a svatyně svatých. Nikdo, dokonce ani kněz, do něj nemohl vstoupit v určený čas, stanovený Bohem. To vše byla jen jedna část toho, co Stará smlouva vyžadovala. Byly tam stovky obětí spolu s obětmi, které byly vyžadovány.

       V Ježíšově době měl chrám ještě oponu (nebo závoj), která byla 60 stop vysoká, třicet stop široká a 4 palce silná. Byl vyroben z velmi jemného lnu a byl obarven na modrou, fialovou a šarlatovou. Měl také cherubíny vyrobené z čistého zlata a propletené do látky. Opona (závoj) byla zavěšena zlatými háčky na rámu z akáciového dřeva, překrytého zlatem. Vážil přibližně 2000 liber. Zvládlo to 300 kněží.

       Když Ježíš zemřel na kříži, byla opona (závoj) roztržena shora dolů. Země se třásla a skály se lámaly. Hroby byly otevřeny, mnoho svatých bylo vzkříšeno z mrtvých. Setník řekl: „Vpravdě to byl Syn Boží“. Jeho bok byl probodnut kopím a jeho krev stékala po těch trhlinách ve skalách a přistála na Mercy Seat na levé straně (The Western Side). Archa úmluvy byla v jeskyni 20 stop pod místem, kde byl ukřižován Ježíš. Skryl ho tam Jeremiáš 500 let před Ježíšovým časem.

       Když se záclona (Závoj) roztrhla shora dolů, tak to žádný muž nedokázal. Jen Bůh to mohl udělat. Říkal, že Bůh nastolil novou smlouvu. Tato smlouva otevřela Boží přítomnost všem. Už nebyl skrytý za oponou (závojem). Díky Ježíšově oběti za nás můžeme vstoupit do svatyně svatých. Krví Beránka Božího se nám otevřely dveře. Říká, že každý může přijít do Boží přítomnosti. Už nepotřebujeme dalšího muže nebo kněze, aby nám odpustil naše hříchy. Ježíš zaplatil cenu za nás všechny.

       Po Ježíšově smrti a vzkříšení tehdejší kněží složili oponu, jak nejlépe mohli, a pokračovali ve stejných obětech jako předtím. Nepoznali, že Bůh ustanovil Novou smlouvu. Pokračovali ve svých tradicích. Až v roce 70 našeho letopočtu, kdy byl svatostánek zničen, byly oběti zvířat ukončeny.

       Byl tam muž, který pozoroval svou ženu, když vařila šunku. Než dala šunku do pánve k vaření, odřízla konce šunky. Zeptal se manželky, proč před vařením šunky odřízla konce. Řekla, že tak to udělala její matka. Zavolal matce své ženy a zeptal se jí, proč před vařením odřízla konce šunky. Řekla, že její matka to tak vždycky dělala, a tak to udělala také. Zavolal babičce své ženy a zeptal se jí na stejnou otázku. Proč před vařením odřezávala konce šunky. Řekla, že její pánev je příliš malá, a tak odřízla konce šunky, aby se vešla do pánve.

       Děláme to samé. Dodržujeme své tradice, když Bůh chce v našem životě udělat něco nového. Tyto staré tradice byly pohodlné; těžko se jich vzdávají. Neradi děláme nové věci. Starý způsob byl velmi pohodlný. Ale Bůh nikdy nestojí na místě. Vždy jde dopředu. Chce nás vzít s sebou. Potřebujeme se otevřít a nechat se Bohem vést tam, kam chce, abychom šli. Musíme ve svých životech roztrhnout nějaké závěsy a nechat Boha, aby se v našich životech řídil. Díky Ježíši můžeme mít vztah s naším Bohem. Blíž k Bohu se nemůžeme dostat.

______________________________

(Viz 2023 #15 Ark of the Covenant)

       Nová verze krále Jakuba
Matouš 27:50 Ježíš znovu zvolal mocným hlasem a vydal svého ducha.
51 Potom hle, chrámová opona se roztrhla vedví shora dolů; a země se otřásla a skály se rozlomily,
52 a hroby byly otevřeny; a mnoho těl svatých, kteří zesnuli, bylo vzkříšeno;
53 a vyšli z hrobů po jeho vzkříšení, šli do svatého města a ukázali se mnohým.
54 Když tedy setník a ti s ním, kteří hlídali Ježíše, viděli zemětřesení a to, co se stalo, velmi se zalekli a řekli: "To byl opravdu Syn Boží!"

       Nová verze krále Jakuba
Hebrews 10:4 Neboť není možné, aby krev býků a kozlů sňala hříchy.
5 Když tedy přišel na svět, řekl: „Oběť a dar jsi nechtěl, ale tělo jsi mi připravil.